JAK ZAČALA HISTORIE ABSINTU
Dramatická historie absintu začala již v roce 1792 ve Švýcarsku, kde doktor Ordinaire léčil svoje pacienty zeleným elixírem vlastní výroby, který vyráběl podle receptu staré zkušené bylinkářky. Avšak hodně známým a oblíbeným se absint stal až roku 1805, kdy ho ve své továrně začal ve velkém vyrábět Francouz Henri-Louis Pernod. Během 19. století se absint stal ve Francii symbolem, který ovlivňoval tvorbu většiny umělců, jako byli Hemingway, Degas, Monet a Van Gogh. V roce 1830 vzali s sebou francoužští vojáci do Alžírska během války dostatek absintu jako lék proti malárii a žaludečním potížím. Spíš než na zahánění malárie se však absint hodil k úplně jiným, nemedicínským účelům, a stal se tak nejoblíbenějším nápojem vojska. Když se pak armáda vítězně vracela do Francie, oslavovalo se v celé Francii a především v Paříži jak jinak, než zase popíjením absintu. A tak se stalo pití absintu módou, která se velmi rychle rozšířila po celém území. V 19. století byl absint tak populární, že pro pět hodin odpoledne se v pařížských kavárnách vžil pojem známý jako l'heure verte, neboli zelená hodina. „Zdá se, že když tě piju, vdechuji duši mladého lesa,“ napsal tehdy francouzský básník Raoul Ponchon. V Paříži té doby má každá společenská skupina (vojáci, buržoazie, umělci - především malíři) svůj oblíbený podnik: umělci Degas a Monet si dávají absint poprvé v avenue de Clichy a po válce (1870) v pařížské čtvrti Pigalle v kavárně U mrtvé krysy.
ABSINT, HEMINGWAY, DEGAS A JINÍ
Hemingway poprvé ochutnal absint během své návštěvy ve Španělsku v roce 1920. Bláznivě se zamiloval do zelené víly, tak byl totiž absint přezdíván, La Fée Verte - zelená víla. Hemingway ve svém zvyku popíjení absintu pokračoval i v Paříži, kde však byl absint v té době ilegální. Zeleného moku se nevzdal ani v USA a tak pašoval lahve absintu ze Španělska a z Kuby, aby mu byly vždy nablízku jako nekončící inspirace při psaní. Absint postupně přestává být nápojem bohatších středních vrstev a uměleckých kruhů a začínají ho konzumovat i ti nejchudší. Především dělníci se scházejí každý večer v hospodách, a aby zapomněli na bídu každodenního života, pijí právě absint. Právě v této době, kdy došlo k masivnímu rozšíření tohoto alkoholického nápoje, začíná ve vládnoucích kruzích vznikat opozice proti absintu, který se stává symbolem alkoholismu a rozkladu společnosti. Obrazy Moneta a Degase s náměty absintu se smetánce zdají být příliš vulgární. Na počátku nového století vzniká Národní sdružení proti alkoholismu, které si klade za cíl uzákonit zákaz absintu, a to z důvodu, že „absint dělá z lidí dementy a kriminálníky, způsobuje epilepsii a tuberkulózu, z mužů dělá zuřivá zvířata a z žen mučednice“. Zákaz absintu bylo ale těžké prosadit, jelikož po celé Francii existovalo mnoho továren na jeho výrobu a stát měl z prodeje také nemalé příjmy. V roce 1915 se přece jen podařilo absint zakázat, ale důvodem k zákazu bylo spíš než zdravotní důvody vinařské lobby. Důkazem toho je i to, že hned po platnosti zákazu prodeje absintu došlo k velké armádní zakázce na dodávku vína.
Začátkem 20. století vzniká ve Francii Národní sdružení proti alkoholismu, jehož cílem je uzákonění zákazu absintu, mimo jiné i kvůli otřesnému případu, který se udál roku 1905 kdy švýcarský dělník Jean Lanfray zavraždil svou těhotnou ženu a dvě dcery, údajně po požití absintu. Absint se ve Francii podařilo zakázat v roce 1915, zakázán byl i ve Švýcarsku, Belgii, USA, Francii, Německu… nikdy však absint nebyl zakázán v Československu, ve Velké Británii ani ve Španělsku.
V té době boje proti absintu vzniká pojem chronický absintismus, který se projevoval křečemi, ochromením, slábnutím paměti, nespavostí, halucinacemi, epileptickými záchvaty a celkovou degenerací. Stejné efekty však dokáže vyvolat i samotný alkohol. Dnes je už kvalitní absint zbaven toxinů (dříve přidávali do levných absintů např. modrou skalici, aby se docílilo zajímavější barvy) a našel si znovu mnoho příznivců nejen mezi umělci.
LA BOHEME A ABSINTHE ORIGINAL
Společnost La Boheme UK Ltd. patří již od roku 1996 k největším dodavatelům a distributorům kvalitního absintu (destilovaný absint s obsahem thujonu bez chemických přísad, stabilizátorů nebo barviv) na světě. Naše reputace a marketinková strategie způsobily, že se na nás obrátili zástupci Twentieth Century Fox a tak byl český absint dodán pro účely filmu Moulin Rouge s Nicole Kidman. Toto jen potvrdilo skutečnost, že společnost La Boheme reprezentuje velmi vysokou kvalitu svých služeb a výrobků. Po úspěších absintem nasáklých filmů Moulin Rouge, From Hell, Eurotrip a Van Helsing je zřejmé, že absint se na moderním trhu se špičkovými alkoholickými nápoji již zabydlel natrvalo.
MAGIE ABSINTU A RITUÁL SERVÍROVÁNÍ
Absint bezpochyby vděčil své obrovské popularitě i díky rituálu, který jej provázel. Díky vysokému obsahu alkoholu a nahořklé chuti (v řečtině absinthe znamená nepitelný) musel být absint před konzumací naředěn a přislazen. Rituál, který díky tomu vznikl jako by pocházel z dílny marketinkového génia:
Nejprve se naplnila absintová sklenice jedním až dvěma díly absintu a na její horní okraj se opatrně položila absintová, speciálně upravená lžička, na kterou byla následně umístěna hrudka cukru. Po té byla z karafy nebo z absintové fontány pomalinku přes cukr do sklenky dolévána ledová voda, až se cukr rozpustil a poměr vody k absintu byl cca dvě ku pěti, odpovídajíce požadované chuti. Emeraldový absint při tom uvolnil směsici vůní a jeho barva se pomalinku změnila a naplnila tak konzumenta dychtivostí spojenou s toužebným očekáváním. Pak už jen stačilo lžičkou absint zamíchat a pomalu jej popíjet a nechat tak svou mysl unášet zelenou vílou...
Díky své výrazné a nezaměnitelné chuti se však absint také výborně hodí do koktejlů.
